V případě zájmu je Vám k dispozi tým špičkových alergologů a imunulogů. Očkování je z pohledu zdraví velice prospěšný krok, který je ovšem nutno vždy velice pečlivě zvážit a prokonzultovat s odborníkem.

Onemocnění přenáší klíště Ixodes ricinus. Klíšťová encefalitida, neboli klíšťový zánět mozku je infekční virové onemocnění. Přenos infekce na člověka je možný nejen po přisátí infikovaného klíštěte, ale výjimečně i požitím tepelně nezpracovaného mléka infikovaného zvířete.

Chřipka je infekční onemocnění způsobené viry chřipky. Každoročně postihuje statisíce osob všech věkových skupin. Chřipka, jako sezonní onemocnění, se nejčastěji vyskytuje v zimních a jarních měsících. Zdrojem infekce je nakažený člověk nebo zvíře. K přenosu dochází kapénkovým způsobem: mluvením, kašláním, kýcháním apod. Očkování se provádí od září do začátku epidemie chřipky. Na každou sezonu se připravuje jiná očkovací látka, protože virus chřipky se stále mění. Očkování se musí každým rokem opakovat.

Očkování zabraňuje vzniku rakoviny děložního čípku a dalších onemocnění, která jsou vyvolaná některými lidskými papilomaviry. Karcinom děložního čípku bývá v celosvětovém pohledu druhým nejčastějším zhoubným nádorem u žen. Každoročně způsobí téměř 490.000 nových případů a téměř polovina žen na něj umírá.

Virová hepatitida typu A je označována jako typická nemoc špinavých rukou. Zdrojem nákazy je nemocný člověk, který žloutenkový virus vylučuje stolicí 1 až 2 týdny před objevením prvních příznaků této choroby. Nákaza se šíří fekálně – orální cestou většinou těsným stykem v dětských kolektivech nebo v rodině. U dětí do 5 let probíhá onemocnění většinou bezpříznakově, u starších dětí a dospělých nechutenství, bolesti v pravém podžebří, bolesti kloubů, zvýšená teplota. Později dochází k zežloutnutí bělma očí a kůže – žloutence. Onemocnění se léčí na infekčních odděleních, rekonvalescene může trvat několik měsíců až rok. Výběr konkrétní vakcíny určuje lékař.

Hepatitida A je akutní infekční onemocnění, které postihuje játra a jeho průvodním jevem je často žloutenka. Hepatitida B je další z infekčních hepatitid a je jednou z nejzávažnějších nemocí člověka. Je způsobena DNA virem hepatitidy B (HBV) z rodiny Hepadnaviridae. Může být jak akutní, tak chronická. Je velmi snadno přenosná tělesnými tekutinami (sliny, krev, sperma, poševní sekret). Nebezpečí nákazy představují také nekvalitní tetovací a piercingová studia. Hepatitidou B bylo nebo je infikováno přes 2 miliardy lidí. Výběr konkrétní vakcíny určuje lékař.

Virová hepatitida B je jednou z nejzávažnějších nemocí člověka. Zdrojem onemocnění je nemocný člověk s akutní nebo chronickou infekcí. Představuje akutní virový zánět jater, který se také někdy označuje jako sérová žloutenka. Patří mezi vysoce infekční choroby. Zdrojem infekce je nemocný člověk nebo bacilonosič. Přenos se děje prostřednictvím krve, spermatu, poševního sekretu a slinami infikovaných jedinců, lékařskými nebo nelékařskými nástroji anebo potřísněním poraněné kůže sekrety nakaženého člověka.

Pneumokokové infekce, jako např. zápal plic či sepse („infekční otrava krve“) u malých dětí nebo starších osob. Nejvážnější onemocnění, které může díky pneumokokům vzniknout, je zánět mozkových blan. Infekci vyvolává bakterie Streptococcus pneumoniae, neboli Pneumococcus. Pneumokoky se přenášejí tzv. kapénkovou infekcí, to znamená vzduchem (mluvení, kašel, kýchání) anebo předměty, které jsou potřísněny hlenem. Zdrojem onemocnění je nemocný člověk nebo bacilonosič.

Zdrojem nákazy je výhradně člověk. Meningokoková onemocnění způsobují bakterie Neisseria meningitidis. Meningokokovými nákazami bývají zpravidla postiženy děti do 4 let a dospívající mládež ve věku od 15 do 20 let. Jedním z rizikových předpokladů pro meningokokovou infekci je pobyt ve velkém kolektivu v uzavřeném prostoru, kde jsou příznivé podmínky pro možné šíření této nákazy od náhodného bacilonosiče (vojenská služba, internáty, diskotéky, letní tábory apod.).

Projevuje se podobně jako chřipka – horečka, nevůle, bolesti břich a krku. Po několika dnech se stav zlepšuje, ale v některých případech dochází po přechodném zlepšení k zánětlivému postižení nervové soustavy. Před aplikací vakcíny je nutné provést imunologické výšetření přítomnosti protilátek v těle.